Co je den Ashura v islámu?

Den Muchura (يوم عاشوراء), také známý jako Den mučednictví (يوم الشهادة), připomíná mučednickou smrt imáma Husajna ibn Aliho, vnuka islámského proroka a jeho společníka v 1. Muhamsharadramu v Karásharamdu. rok 61 AH (10. října 680 CE). Je dodržován především šíitskými muslimy jako den smutku a vzpomínek, zatímco někteří sunnitští muslimové jej dodržují také jako den půstu.

Zde jsou klíčové aspekty dne Ashura v islámu:

1. Mučednictví imáma Husajna: Ašúrský den připomíná výročí mučednické smrti imáma Husajna, třetího šíitského imáma, a jeho 72 společníků v bitvě u Karbaly. Imám Husajn odmítl slíbit věrnost Umajjovskému chalífovi Yazidovi I., což vedlo ke konfrontaci a nakonec jeho mučednictví.

2. Význam v šíitském islámu: Pro šíitské muslimy je den Ashura jedním z nejdůležitějších náboženských obřadů. Připomínají si to smutečními průvody, veřejnými shromážděními a majlis (náboženskými shromážděními), kde recitují elegie, básně a vyprávění vztahující se k událostem v Karbale.

3. Zpomínkové praktiky: Během Ashura nosí šíitští muslimové černé oblečení na znamení smutku. Zapojují se do sebebičování (tatbir) jako symbolické znázornění utrpení, které snášel imám Husajn a jeho společníci. Bití do prsou (sineh-zani) a plácání hlavou (matam) jsou také běžné praktiky během madžlisu.

4. Naskh (zrušení): Někteří sunnitští muslimové dodržují Den Ashura jako den půstu, podle hadísu připisovaného proroku Mohamedovi. Nicméně, většina sunnitských učenců považuje půst na Ashura za zrušený půstem během měsíce ramadánu.

5. Historický a politický kontext: Bitva u Karbaly a následné mučednictví imáma Husajna měly hluboký dopad na islámskou historii a politiku. Formoval šíitskou náboženskou identitu a nadále je významnou událostí, která posiluje šíitsko-sunnitské rozpory v islámu.

Celkově je den Ashura dnem památky a smutku pro šíitské muslimy, kde si připomínají oběti, které přinesl imám Husajn a jeho společníci, a znovu potvrzují svůj závazek k jejich náboženskému přesvědčení a hodnotám.