Jaké jsou příklady přísavných rostlin?

1. Osika (Populus tremuloides) :Osiky jsou známé svým rozsáhlým kořenovým systémem, který produkuje četné výhonky, které mohou vytvářet nové stromy. Tyto přísavky se mohou široce šířit a vytvářet velké klonální kolonie.

2. Banán (Musa spp.) :Banánovníky produkují ze svých podzemních stonků výhonky nebo „oddenky“. Tyto přísavky mohou vyrůst v nové rostliny, které často tvoří husté shluky.

3. Ostružiník (Rubus spp.) :Keře ostružin se šíří především pomocí přísavek, které vycházejí z jejich kořenů. Z přísavek se mohou vyvinout nové palice, které rozšiřují ostružinovou skvrnu.

4. Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale) :Pampelišky jsou známé svou schopností vegetativního rozmnožování prostřednictvím přísavek. Rostlina vytváří postranní kořeny, které tvoří nové rostliny pampelišky.

5. Denník (Hemerocallis spp.) :Denivky se šíří produkcí stolonů, což jsou horizontální stonky, které rostou nad nebo těsně pod zemí. Tyto stolony mohou ve svých uzlech vytvářet nové rostliny.

6. Fíkovník (Ficus carica) :Fíkovníky mohou z kořenů nebo větví vyvinout přísavky nebo náhodné výhonky. Tyto přísavky mohou vyrůst v samostatné fíkovníky.

7. Hrozna (Vitis spp.) :Vinná réva produkuje odnože neboli „vodní výhonky“ ze svých podnoží. Odstranění výhonků je při obhospodařování vinic zásadní pro udržení požadované struktury révy.

8. Hosta (Hosta spp.) :Hostas se šíří především podzemními oddenky, což jsou upravené stonky, které produkují přísavky. Tyto přísavky se mohou vynořit z rostliny hostitele a vyvinout se do nových shluků.

9. Máta (Mentha spp.) :Rostliny máty jsou energičtí pěstitelé a rychle se šíří svými podzemními oddenky a stolony. Tyto přísavky mohou rychle vytvářet nové rostliny máty a vytvářet husté skvrny.

10. Malina (Rubus idaeus) :Keře maliníku se rozmnožují pomocí přísavek vycházejících z jejich kořenového systému. Přísavky mohou klíčit v určité vzdálenosti od mateřské rostliny a vytvářet kolonie.